close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Druhý cyklus

13. dubna 2007 v 15:07 |  Tma
Kap kap... Krev dokapala do umyvadla a Ellin se usmíval blahem. Poslední 2 dny to potřeboval víc než předtím. Kdykoliv kdy se naskytla příležitost. O přestávce. Po obědě. Ráno, večer. V noci. Ještě neměl dost sil se matky zeptat. Nebo ji informovat kdo je otcem malé Elishy. Am mu nepsala. On už jí taky ne. Dneska se doví proč je pořád tak zaneprázněná... a konečně bude vědět co znamená to, jak mu Wen nabízela aby se k nim přidal.
Ulice Osvoboditelů nebyla ničím zajmavá. Byla na konci centra. Z jednoho směru se blížila k radnici, z druhého na rozlehlé sídliště. Když se po ní Ellin před 4. hodinou rozhlédl nic nenapovídalo že se stane něco zvláštního. Možná se nic zvláštního stát nemělo.
"Ty nejdeš?" Ellin se otočil a stáhl si přes obličej kapuci černé mikiny ještě víc. Ten kdo na něj mluvil nemohl mít víc než 13. Měl černé vlasy a černé kšandy na bílém tričku a hnědých manžestrácích. Ellin usoudil že je to jeden z nich. "U-U-už?" zakoktal. "Jasně..já sem Marco. A ty si...?" Ellin nevěděl jestli si má něco vymyslet,nebo říci pravdu. Rozhodl se říci 100% pravdu. "Elleanor se menuju." Marco otevřel ůsta.."Hele...ty seš..... holka...nebo kluk???!" Ellin si stáhl kapuci ještě trochu dolů. "Kluk...mám praštěnou mámu...pojmenovat mě Elleanor...menovala se tak jednou její želva. Prý ji schípla." Marco se tvářil udivěně. "AHA...Jasně...jdeme" Marco ho táhl do obydleného baráku. Spíš neobydleného. Zvenku vypadal jako takový ten barák v centru co potřebuje opravu. Vevnitř to vypadalo ještě hůř. Po chodbě se válely flašky a stříkačky. Marco otevřel vrata do dvora. Dvůr nevypadal o nic líp. "Tady se převlečeme...co říkáš?" ukázal Marco na stodolu. "Převléknout?" blekotal Ell, "já si převlečení zapoměl doma." Marco se zasmál "Cože?!" a ukázal na stodolu. Na hřebících bylo pověšeno několik býlích prostěradel. Marco si přes sebe jedno přetáhl. Vypadalo to jako když si malé děti udělají masku ducha. K prostěradlu byla přišita kapuce. Tu MArco také použil. Ellin zopakoval Marcův postup. Marco ho vedl do skleníku. Skleníku s kouřovýma sklama. Ellin se na chvíli divil že Marco nezpozoroval jak je "mimo" ,ale pak si uvědomil že MArcovi může být tak 11.
Ve skleníku bylo plno prostěradlových duchů. Bylo tam dusno jako v opravdovém skleníku. Stěna naproti byla zašlá a celá od...krve. Ellinovi se udělalo zle. Bylo to něco úplně jinného než to co v koupelně. Nebo ne?
Marco (a tedy i Ellin) se zařadil. Ellinovi bylo blbě. Kdosi si stoupl k té hnusné stěně. "Vítám vás. Minulý týden, v pátek jsme tu měli zahájení dnešního Kalendária. Nyní necelý týden poté nastává druhý cyklus. Kalendárium nám zahájila v pátek Amanda" (Ellin stuhl) " a dnes bude v druhém cyklu vystupovat Weronica." Všichni zatleskali a volali oslavné popěvky. Marco se nahl a zašeptal Ellovi do ucha "To byl Vedoucí. Málokdoví že Vedoucí-Marcus- je můj bratr." Ellin dělal že ho to překvapilo a že rozuměl slovům jako "Vedoucí, Kalendárium, druhý cyklus" Očima hledal Amandu,nebo alespon Wen.
WEN?!
Jak pochopil, Weronica si stoupla k té odporné stěně. Zpod kapucy jí čouhal fialový pramen.
"To je přece Wen!" pošeptal zmatenému Marcovi Ell.
Ozval se zpěv. Wen rozpřáhla ruce a... Ellin se málem pozvracel. Několik zakuklenců vzalo do rukou kladiva a přikovali Weniny dlaně a chodidla hřebíkama ke zdi.
"Sláva! Sláva! Sláva!" zpívali "duchové"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama